Asi nejdiskutovanějším tématem ve stavebnictví je nynější dramatický růst cen stavebních materiálů a prací potřebných pro provádění staveb. To obvykle působí problém hlavně zhotovitelům stavby, kteří se ještě před tímto vzestupem cen zavázali k provedení stavby za určitou cenu a zároveň neprosadili do smlouvy ustanovení, které by jim umožnilo zvýšit cenu díla v důsledku zvýšení cen materiálů (nejčastější variantou takového ustanovení je tzv. inflační doložka).

První příčinou růstu cen byla epidemie Covidu 19. Na tu pak navázalo globální rozšíření inflace a válka na Ukrajině. Všechny tyto jevy mají za následek růst cen, přičemž se jednalo o vývoj, který se před jeho vypuknutím obecně nepředvídal. V následujícím textu se chci zabývat právě tím, zda by se zhotovitel mohl domáhat zvýšení ceny díla v důsledku neočekávaného růstu cen materiálů a dalších vstupů i v situaci, kdy mu smlouva o dílo takové právo nepřiznává.

Obecný princip – riziko zvýšení nákladů na dílo nese zhotovitel

Především je třeba říci, že z ustanovení nyní účinného občanského zákoníku (dále jen „OZ") vyplývá obecný princip, že zhotovitel je povinen provést dílo za cenu, která byla dohodnuta ve smlouvě. Tento princip je zakotven zejména v následujících ustanoveních OZ:

§ 2620 OZ odst. 1 OZ: „Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno."

§ 2621 OZ: „Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu."

Pokud tedy smlouva o dílo nestanoví něco jiného, je zhotovitel povinen provést dílo za cenu, která je stanovena ve smlouvě, a to bez ohledu na nynější růst cen vstupů.

Z výše uvedeného principu však existují určité výjimky ve prospěch zhotovitele. Nevýhodou těchto výjimek však je, že se vztahují jen na málo časté situace, nebo že by si prosazení vyšší ceny díla vyžádalo předchozí soudní řízení, jehož výsledek je nejistý.

Možnost zhotovitele domáhat se žalobou zvýšení ceny díla podle § 2620 odst. 2 OZ

První z těchto výjimek je obsažena v ustanovení § 2620 odst. 2 OZ, které zní takto: „Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane."

Aby zhotovitel podle tohoto ustanovení prosadil zvýšení ceny díla, musel by objednatele zažalovat a následně v řízení před soudem zejména prokázat, že nastala okolnost, která je:
a) zcela mimořádná,
b) nepředvídatelná,
c) podstatně ztěžuje dokončení díla.
Všechny tyto tři podmínky musí být splněny zároveň.

Existují různé názory na to, zda by se za takovou okolnost, která umožní zhotoviteli prosadit v řízení před soudem zvýšení ceny díla, mohl považovat i současný neočekávaný a extrémní růst cen materiálů.

Domnívám se, že s ohledem na dosavadní vývoj cen je jejich nynější růst okolností zcela mimořádnou, protože meziroční růst u celé řady materiálů převyšuje 100 %. To je věc, která nikdy po roce 1989 dosud nenastala.

O nepředvídatelnou okolnost se bude jednat také, ale jen pokud byla smlouva o dílo uzavřena ještě v době, kdy tento růst cen ještě nenastal a zhotovitel ho tedy nemohl předvídat. Podle mého názoru fakt, že v době uzavření smlouvy již nastala pandemie Covid 19 sám o osobě ještě neznamená, že zhotovitel měl předvídat, že v budoucnu dojde k dramatickému nárůstu cen materiálů. Ekonomické dopady pandemie byly v době jejích počátků ještě nejasné a některé prognózy byly vysloveně mylné.

Poslední otázkou je, zda zvýšení ceny materiálů podstatně ztěžuje dokončení díla. Na to existují různé názory. Pokud bychom toto podstatné ztížení chápali jen ve stavebně technickém smyslu (jako třeba v případě, kdy se v podloží stavby neočekávaně vyskytne skála), pak by k žádnému ztížení dokončení díla nedošlo. Jestliže však pod pojem podstatné ztížení dokončení díla zahrneme i razantní vzrůst cen materiálů, bude splněna i tato podmínka. Myslím, že úspěch zhotovitele v žalobě podané podle § 2620 OZ odst. 2 OZ bude záviset do značné míry na tom, jak široce budou soudy vykládat obsah poslední ze tří nezbytných podmínek, tj. podstatné ztížení dokončení díla. Předchozí dvě podmínky podle mého názoru obvykle naplněny budou.

Obecné ustanovení o podstatné změně okolností (§ 1764–1766 OZ)

Další zásadní otázkou je, zda by mohl zhotovitel ke zvýšení ceny díla využít také ustanovení o podstatné změně okolností obsažená v § 1764–1766 OZ. Smysl těchto ustanovení by se dal – s jistým zjednodušením – shrnout takto: a) Pokud se po uzavření smlouvy změní okolnosti tak, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh (viz § 1764 OZ).
b) Jestliže však tato změna okolností byla tak podstatná, že kvůli ní došlo ke zvlášť hrubému nepoměru spočívajícím ve zvýhodnění jedné ze stran (buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), může se dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě. Musí se přitom jednat zároveň o změnu nepředvídatelnou a neovlivnitelnou (viz § 1765 OZ).
c) Pokud se strany v situaci popsané pod písm. b) nedohodnou, může soud na návrh dotčené strany jejich závazkový vztah změnit nebo zrušit. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby je, že žalobce uplatnil právo na obnovení jednání o smlouvě do dvou měsíců poté, co změnu okolností musel zjistit (viz § 1766 OZ).

Použití tohoto ustanovení naráží tedy na problém, že zhotovitel musel požadovat na objednateli jednání o nové ceně díla do dvou měsíců poté, co zvýšení cen zjistil (resp. musel zjistit). Tato lhůta v praxi mnohdy nebude dodržena. Kromě toho je otázka, zda lze ustanovení § 1764–1766 OZ použít i pro smlouvu o dílo, protože OZ obsahuje pro smlouvu o dílo speciální ustanovení, a to již zmíněný § 2620.

Žaloba na zvýšení ceny díla

V každém případě by však měl mít zhotovitel možnost domáhat se na soudě zvýšení ceny podle alespoň jednoho z těchto ustanovení (tj. podle § 2620 odst. 2 OZ nebo podle § 1766 OZ). Je samozřejmě otázka, zda soud po podání žaloby dospěje k závěru, že současný růst cen materiálů je okolností, na kterou se tato ustanovení vztahují.

Domnívám se, že není nezbytně nutné, aby zhotovitel v žalobě uváděl, že svůj nárok uplatňuje buď jen podle prvního či jen podle druhého z ustanovení. Právní kvalifikace nároku totiž není povinnou náležitostí žaloby. Dokážu si tedy představit situaci, kdy bude zhotovitel bezvýsledně jednat s objednatelem o zvýšení ceny a poté na objednatele podá žalobu, kterou se bude domáhat zvýšení ceny díla, kterou odůvodní tím, že byly splněny podmínky jak podle § 2620 odst. 2 OZ, tak i podle § 1765 OZ. Právě tvrzení (vysvětlení) a prokázání těchto podmínek bude třeba věnovat v žalobě zvýšenou pozornost.

Samozřejmě, zvýšení ceny díla bude moci zhotovitel požadovat jen v případě, že jeho smlouva neobsahuje ujednání, které mu tento postup vysloveně znemožňuje.

Zbývá ještě zmínit dvě ustanovení OZ o smlouvě o dílo, jejichž použití v právní praxi však není časté:

Možnost zvýšení ceny u rozpočtu s nezaručenou úplností

Ustanovení § 2622 OZ dává zhotoviteli možnost požadovat zvýšení ceny díla v případě, že cena díla byla určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný.¹ Pokud zhotovitel požaduje zvýšení ceny o více než 10 % v porovnání s cenou podle rozpočtu, může objednatel od smlouvy o dílo bez zbytečného odkladu odstoupit. Problém tohoto ustanovení je, že ve stavební praxi se jen zřídka vyskytují smlouvy, ve kterých by bylo výslovně uvedeno, že rozpočet není úplný nebo že je jen nezávazný. Smlouva o dílo naopak obvykle stanoví, že cena díla je pevná, nepřekročitelná a že rozpočet připojený ke smlouvě je úplný. Proto je použitelnost tohoto ustanovení ve stavebnictví minimální. Kromě toho, zmíněné ustanovení se primárně vztahuje na situace, kdy se po uzavření smlouvy objevily činnosti do rozpočtu nezahrnuté. Nejedná se tedy o ustanovení, které by mělo řešit zvýšení cen vstupů během výstavby (takového zvýšení cen by se snad mohl týkat jen text „a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu" v prvním odstavci).

Možnost zvýšení ceny díla, která byla určena jen odhadem

Obdobnou možnost by měl zhotovitel podle § 2612 i v případě, že cena díla byla určena pouze odhadem. Také použitelnost tohoto ustanovení ve stavebnictví není velká, neboť vychází z toho, že cena stavby byla určena odhadem. Takový případ se však ve stavební praxi (zejména u smluv o dílo na větší projekty) téměř nevyskytuje. Pokud by se jednalo o tento ve stavebnictví neobvyklý případ, dává citované ustanovení zhotoviteli určitou možnost zvýšit cenu díla a objednatel má naopak možnost obrany proti takovému zvyšování v podobě odstoupení od smlouvy.

Jak je to u veřejných zakázek

Velká část stavebních prací jsou zároveň veřejné zakázky, jejichž zadávání a změny se řídí také zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ"). K tomu, zda a kdy lze podle tohoto zákona zvyšovat cenu veřejné zakázky, se v nedávné době vyjadřovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na webových stránkách těchto institucí jsou zveřejněna jejich následující stanoviska k této otázce:

– Metodické doporučení MMR k aktuálnímu růstu cen materiálů zboží, výrobků a komodit ve veřejných zakázkách;
– Společné stanovisko ÚOHS a MMR k problematice nárůstu cen stavebních materiálů ve veřejných zakázkách.
Podrobný rozbor obou stanovisek přesahuje možnosti tohoto článku a z jejich obsahu proto zmíníme jen stručně následující doporučení:
– MMR ve svém dokumentu doporučuje zadavatelům využít ustanovení § 100 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, které se týká vyhrazených změn závazku. Podle zmíněného ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na základě výše uvedeného ustanovení lze tedy měnit mj. i cenu stavebních prací, které jsou veřejnou zakázkou, avšak je nutné, aby výhrada změny závazku dle tohoto ustanovení ZZVZ byla obsažena jak v zadávací dokumentaci, tak i ve smlouvě.
– Ve společném stanovisku ÚOHS a MMR je uvedeno, že není povinností zadavatelů navyšovat sjednané ceny. Stejně tak je na zadavatelích a jejich finančních možnostech, jakým způsobem budou proměnlivou situaci s cenami stavebních materiálů zohledňovat v běžících veřejných zakázkách, a to i s přihlédnutím k povinnosti hospodárného vynakládání veřejných prostředků, se kterými disponují.
– Ve společném stanovisku ÚOHS a MMR je dále řečeno, že pokud by došlo k jednání o změně smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem na základě § 1765 OZ, musí výsledná dohoda o změně ceny současně splňovat podmínky podle § 222 ZZVZ, tj. zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy bez provedení nového zadávacího řízení. Naopak změny umožněné v § 222 ZZVZ lze provést vždy, pokud jsou splněny podmínky posouzení změny jako nepodstatné uvedené v jednotlivých odstavcích § 222 ZZVZ, tj. i tehdy, pokud byla aplikace § 1765 OZ ve smlouvě na realizovanou veřejnou zakázku vyloučena.

Závěrem

Je otázka, jak se budou k žalobám zhotovitelů na zvýšení ceny díla podle výše zmíněných ustanovení stavět soudy. Zatím jsem se nedozvěděl o žádném soudním rozhodnutí v této věci. Předpokládám, že časem se žalobami zhotovitelů na zvýšení ceny díla kvůli mimořádnému růstu ceny bude zabývat Nejvyšší soud, jehož rozhodnutí jsou zveřejňována. Zatím je ale příliš brzo na to, aby taková kauza doputovala až k Nejvyššímu soudu (doba, než se věc dostane k Nejvyššímu soudu, činí několik let). Ptal jsem se na zkušenosti s tímto typem sporů dalších advokátů, kteří se – stejně jako já – zabývají stavebními spory a obvykle jsem se dozvěděl, že zhotovitelé s investory o zvýšení ceny stavby zatím stále jednají a někteří z nich podání žaloby teprve zvažují.

Na základě dosavadních zkušeností s tím, jak soudy přistupují k nárokům zhotovitele na zaplacení tzv. víceprací, se domnívám, že ochota soudů vyhovět těmto žalobám nebude velká. Kromě toho, v ustanoveních OZ o smlouvě o dílo lze podle mého názoru vysledovat princip, že smlouvou stanovená cena díla nemůže být jednostranně zvyšována a – pokud nebylo výslovně dohodnuto jinak – má riziko zvýšených nákladů stavby nést zhotovitel. Na druhé straně je ale pravda, že současný růst cen je zcela mimořádný a nepředvídatelný a právě této situace se týkají výše zmiňovaná ustanovení § 2620 či 1766 OZ. Uvidíme tedy, zda budou soudy očekávaným žalobám zhotovitelů vycházet alespoň částečně vstříc.

Text článku je upravenou variantou autorova článku uveřejněného na informačním webu pro právníky pravniprostor.cz.

JOSEF ČERNOHLÁVEK

Poznámky:
[1] V prvním odstavci tohoto ustanovení je uvedeno následující: „Byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud."

Dr. Josef Černohlávek (*1970) je advokát a rozhodce se specializací na stavební právo. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a advokátem se stal roku 1996. Od roku 1998 provozuje vlastní advokátní praxi v rámci advokátní kanceláře AK Ürge & Černohlávek, Attorneys at Law. Více na www.advokatcernohlavek.cz.