Tempo zdražování v průmyslu a stavebnictví bere dech i ekonomickým analytikům. Tak horké léto nikdo z nich nečekal. Ceny průmyslových výrobců v Česku v červenci proti červnu vzrostly o 1,6 procenta. Ve stavebnictví se celkové náklady meziročně zvýšily o pětinu.

 

„Překonány jsou všechny odhady. Naše i tržní očekávání u meziměsíčního zdražení průmyslových výrobců činilo 0,7 procenta. Meziroční tempo zvyšování cen v průmyslu se tak už zrychlilo na 7,8 procenta,“ shrnul analytik Komerční banky Michal Brožka.

 

Za zdražením podle něho stojí nárůst cen ropy, kovů a dřeva, kde meziměsíční růst činil téměř osm procent, dále pak vzrůst cen v dopravě a výrobě plastů. V meziročním porovnání je hlavním tahounem zdražení kovovýroba.

 

Stavby za rok dražší o pětinu

 

„Než uzavřeme se zákazníkem kontrakt, tak ceny materiálů vyskočí i několikrát. Týden co týden. Například asynchronní elektromotory a servomotory jsou meziročně o 30 procent draží a nejhorší je, že se nelze spolehnout ani na dodávky,“ popsal šéf společnosti Isos Automation Bohumil Říha.

 

Zároveň pokračuje strmý vzestup cen ve stavebnictví. V meziročním porovnání ceny stavebních prací v červnu rostly již o 5,6 procenta a ceny stavebních materiálů celkem o závratných 12,8 procenta.

 

Když tedy investor sečte zdražení prací a materiálů, tak mu vyjde meziroční zdražení na stavbách zhruba o 20 procent. U některých stavebních materiálů, třeba polotovarů ze dřeva či kovů, totiž ceny během roku vzrostly o 20, 70 i 200 procent, přičemž zdražování nabralo největší tempo v posledních třech měsících.

 

K cenovému poklesu naopak došlo v červenci v zemědělství a tržních službách, a to meziměsíčně o 1,8, respektive o 0,8 procenta. „Inflace se ještě neukázala v celé své síle a po zbytek roku bude tlačit ceny vzhůru,“ odhadl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

 

„V souhrnu ovšem data o vývoji cen výrobců překvapují vyšším růstem, což i v očích České národní banky představuje riziko přestřelení inflačního cíle. Na zářijovém zasedání tak lze počítat s dalším zvýšením úrokových sazeb, ale vážně se bude diskutovat o ještě rychlejším utahování měnové politiky,“ míní Brožka.